Návrh na změnu volebního systému

pondělí 18. březen 2013 18:58

Základem demokratické společnosti je spoluúčast všech jejích členů na rozhodování. Jedním z ukazatelů demokracie je volební systém a způsob, jakým se prosazují zájmy občanů na řízení společnosti.
Tento návrh volebního systému co nejvíce respektuje současné uspořádání a mění především způsob interpretace výsledků.

Volby do Poslanecké sněmovny

Poměrný volební systém s více volebními obvody
V poměrném volebním systému volíme politické strany nebo politická hnutí, popř. volební koalice (dále jen strany). Důležité je zastoupení malých stran. Každá nová myšlenka, každý nový směr má nejprve málo stoupenců, teprve později, pokud je dobrý, si získává více příznivců. V tomto smyslu je jakékoliv omezení poměrného zastoupení omezováním přirozeného rozvoje. Menšiny tvoří nové směry, dávají inspiraci. Většiny a většinová vláda naopak současný stav konzervují a vedou ke strnulosti. Výrazně proporční volební systém mají například v Nizozemí a Dánsku. V Nizozemí již tento systém funguje bez výrazných změn od r. 1917, v Dánsku od r. 1920.

Současný stav
Ve stávajícím systému se volí v krajích, kterým jsou přidělené mandáty podle počtu voličů. Volič volí jednu stranu a v rámci strany přiděluje až 4 preferenční hlasy. Strany musí mít alespoň 5% hlasů, koalice víc. Mandáty se přidělují přednostně kandidátům, kteří dostali alespoň 5% preferenčních hlasů podle počtu preferenčních hlasů. Ostatní kandidáti získají mandáty podle pořadí na kandidátce.

Nevýhody současného stavu
Omezovací 5% klausule zvýhodňuje velké strany.
Hlasy se přidělují podle pořadí na kandidátce, teprve u kandidátů, kteří obdrželi alespoň 5% preferenčních hlasů strany se přihlíží k počtu preferenčních hlasů.
Malé volební obvody zvýhodňují velké strany. Například Karlovarský kraj měl v r. 2010 přiděleno 5 mandátů. Ostatní hlasy voličů propadly.
D´Hondtova metoda zvýhodňuje velké strany.

Návrh
Volby proběhnou v krajích jako doposud. Volič volí jednu stranu a využije až 4 preferenční hlasy, které přiděluje kandidátům zvolené strany. Každý kraj dostane úměrně k počtu zúčastněných voličů přidělené mandáty. Mandáty se přidělují stranám nejprve celorepublikově úměrně k počtu získaných hlasů ve všech krajích. Pak se takto získané mandáty přidělí stranám do krajů při současném zachování celkového počtu mandátů přidělených kraji. Nakonec se mandáty v rámci stran a krajů přidělí jednotlivým kandidátům s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Jestliže pro některého kandidáta neexistují preferenční hlasy nebo při jejich rovnosti, přihlédne se k pořadí na kandidátce. Při přidělování mandátů krajům, přidělování mandátů stranám celorepublikově a přidělování  celorepublikově získaných mandátů stranám v rámci krajů použijeme metodu pro přidělování mandátů, která je popsána v samostatné kapitole.

Poznámka
Do Poslanecké sněmovny je také možné volit v jediném celorepublikovém obvodu. Volební obvod shodný s územím státu používá např. Slovensko, Paraguay, Nizozemsko nebo Izrael. Poměrný volební systém pro takový případ je popsán u voleb do Evropského parlamentu.

Volby do Senátu

Současný stav
Volí se osobnosti nebo stranou navržení kandidátii. Volí se vždy třetina z 81 poslanců to je 27 poslanců v 27 jednomandátových obvodech. V každém volebním obvodu se volí dvoukolovým většinovým systémem 1 senátor. Strany navrhují do každého volebního obvodu jednoho poslance.

Nevýhody současného stavu
Většinový volební systém znamená v praxi dominanci dvou nejsilnějších stran, každá v nich mívá ve skutečnosti kolem 20% voličů. Pominou sice dohady mezi senátory avšak na úkor potlačení slabších stran a jejích názorů.
Každá strana nominuje jednoho kandidáta, to znamená, že nominuje své oblíbené politiky a volič nemá šanci vybrat někoho jiného.
Malé volební obvody. Kandidáti jsou voleni v uměle vytvořených volebních obvodech, kde většinou nebydlí ani nepůsobí. Kontakt s voliči mají především před volbami.

Návrh
Volební systém pro volbu osobností

V tomto volebním systému volíme veřejně známé osobnosti navržené stranami nebo nezávislé kandidáty. Volí se třetina z 81 senátorů, to je 27 senátorů v jednom 27-mandátovém obvodě, který může být vytvořen ze stávajících 27 jednomandátových obvodů. Každá strana může navrhnout 27 kandidátů. Volič má k dispozici 27 mandátů, které může přidělit 27 kandidátům. Mandáty pak dostanou kandidáti s největším počtem hlasů.

Poznámka
Tento systém slučuje výhody více-mandátového obvodu s výhodami většinové volby kandidátů. Je totožný se situací, kdy se např. na schůzi volí jednotliví kandidáti představenstva většinovým způsobem. Nejprve volí všichni zúčastnění prvního kandidáta, kdo je pro, přidělí mu svůj hlas, pak volí dalšího kandidáta, kdo je pro, přidělí mu svůj hlas, atd.

Volba do Evropského parlamentu

Poměrný volební systém

Současný stav
Volba do Evropského parlamentu je podobná jako volba do Poslanecké sněmovny. Volič volí jednu stranu v jednom celorepublikovém obvodu a může využít až 2 preferenční hlasy. Strana potřebuje 5% hlasů. Preferenční hlasy se přidělují kandidátům, kteří dosáhli 10% hlasů.

Nevýhody současného stavu
Nevýhody jsou podobné jako u voleb do Poslanecké sněmovny.
Omezovací 5% klausule zvýhodňuje velké strany.
Hlasy se přidělují podle pořadí na kandidátce, teprve u kandidátů, kteří obdrželi alespoň 5% preferenčních hlasů strany se přihlíží k počtu preferenčních hlasů.
D´Hondtova metoda zvýhodňuje velké strany.

Návrh

Volby proběhnou formálně stejně, vyhodnocení však nemá nevýhody současného systému.
Volby proběhnou v krajích jako doposud. Volič volí jednu stranu a využije 2 preferenční hlasy, které přiděluje kandidátům zvolené strany.  Mandáty se přidělují stranám úměrně k počtu získaných hlasů. Nakonec se mandáty v rámci stran  přidělí jednotlivým kandidátům s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Jestliže pro některého kandidáta neexistují preferenční hlasy nebo při jejich rovnosti, přihlédne se k pořadí na kandidátce.
Při přidělování mandátů stranám použijeme metodu pro přidělování mandátů, která je popsána v samostatné kapitole.

Volba prezidenta

Stávající dvoukolový většinový volební systém

Komunální volby

Stávající stav
V komunálních volíme představenstvo obcí, krajů městských částí Prahy a Prahy.
Volí se strany nebo nezávislí kandidáti (dále jen strany) v územních obvodech, počet hlasů je roven počtu zastupitelů, platí 5% volební klausule pro všechny strany, která se snižuje, jestliže je malý počet volených členů zastupitelstva. Volič muže zakroužkovat jednu stranu a může zakroužkovat kandidáty napříč stranami, mimo zakroužkovanou stranu (preferenční hlasy). Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik je členů představenstva. Strany mohou navrhnout v některých případech obcích až o třetinu kandidátů víc. Jestliže volič nevyčerpal všechny hlasy, přidělí se zakroužkované straně. Při vyhodnocení se sčítají hlasy přidělené stranám. V rámci stran se hlasy přidělí kandidátům podle pořadí na kandidátce. Jestliže některý z kandidátů dostal v rámci strany alespoň 10% hlasů (o obcí: jestliže dostal alespoň o 10% hlasů víc, než je průměrný počet preferenčních hlasů na kandidáta v rámci strany!), přihlíží se k počtu hlasů, které kandidát obdržel.

Nevýhody současného stavu
Omezovací 5% klausule (popř. menší) zvýhodňuje velké strany.
Hlasy se přidělují podle pořadí na kandidátce, teprve u kandidátů, kteří obdrželi alespoň 10% hlasů strany se přihlíží k počtu preferenčních hlasů. U voleb do obcí to je o 10% více hlasů než je průměr!)
D´Hondtova metoda zvýhodňuje velké strany.

Návrh - Poměrný systém s preferenčními hlasy napříč stranami
Volby proběhnou formálně stejně, vyhodnocení však nemá nevýhody současného systému. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik je volených členů zastupitelstva. Volič může zakroužkovat jednu stranu a může zakřížkovat kandidáty napříč stranami, včetně strany, kterou zakroužkoval. Nevyužité hlasy se připočtou zakroužkované straně bez určení, kteří kandidáti je dostanou. Po sečtení hlasů přidělíme mandáty jednotlivým stranám úměrně k celkovému počtu získaných hlasů. Nakonec mandáty v rámci stran  přidělíme jednotlivým kandidátům s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Jestliže pro některého kandidáta neexistují preferenční hlasy nebo při jejich rovnosti, přihlédneme k pořadí na kandidátce. Při přidělování mandátů stranám použijeme metodu pro přidělování mandátů, která je popsána v samostatné kapitole.

Metoda pro přidělování mandátů 

Návrh
Metoda s minimální procentní odchylkou
Metoda pro proporční přidělování mandátů s minimální procentní odchylkou od ideálních nezaokrouhlených hodnot.

Úvod
Podstatu vysvětlím na příkladu přidělování mandátů stranám v jednom celorepublikovém volebním obvodu proporčně podle počtu hlasů, které strany dostaly.
Nejprve spočítáme pro každou stranu teoretický (nezaokrouhlený) počet mandátů. Potom postupně přidělujeme mandáty tak, abychom dostali co nejmenší procentní odchylku od teoretické hodnoty.
Podobně přidělujeme mandáty krajům podle počtu voličů. Jestliže rozdělujeme celorepublikově získané mandáty stranám v rámci krajů, přidělujeme mandáty všem stranám (ne nejprve jedné a pak další) v rámci všech krajů tak, abychom dostali co nejmenší procentní odchylku od teoretické hodnoty pro stranu a kraj a abychom zachovali celkový počet mandátů přidělených krajům (pro všechny strany). 

Poznámka
Metoda v celém průběhu přidělování mandátů sleduje poměrné rozdělení mandátů podle počtu voličů. 

Přidělování mandátů krajům
Spočítáme teoretické (nezaokrouhlené) hodnoty počtu mandátů pro každý kraj úměrně k počtu voličů v kraji. Postupně přidělujeme mandáty těm krajům, kterým přidáním nejvíce zlepšíme (nejméně zhoršíme) procentní odchylku od teoretické hodnoty.

Přidělování mandátů stranám v rámci jednoho volebního obvodu
Spočítáme teoretické (nezaokrouhlené) hodnoty počtu mandátů pro každou stranu úměrně k počtu hlasů, které strana získala. Postupně přidělujeme mandáty těm stranám, kterým přidáním nejvíce zlepšíme (nejméně zhoršíme) procentní odchylku od teoretické hodnoty.

Přidělování celorepublikově získaných mandátů stranám v krajích
Spočítáme teoretické (nezaokrouhlené) hodnoty počtu mandátů pro každou stranu v každém kraji úměrně k počtu hlasů, které strana v kraji získala. Postupně přidělujeme mandáty těm stranám a v těch krajích, kde po přidání mandátu nejvíc zlepšíme (nejméně zhoršíme) procentní odchylku od teoretické hodnoty. Pokud v některém kraji souhlasí počet přidělených mandátů, vynecháme ho z dalšího zpracování.

Vzorce pro výpočet
Přidělování mandátů krajům

Teoretický počet mandátů pro konkrétní kraj = (celkový počet mandátů / celkový počet voličů ve všech krajích) * počet voličů pro konkrétní kraj
Přidělování mandátů stranám v rámci jednoho volebního obvodu
Teoretický počet mandátů pro konkrétní stranu = (celkový počet mandátů / celkový počet hlasů všech stran) * počet hlasů pro konkrétní stranu
Přidělování celorepublikově získaných mandátů jednotlivým stranám v krajích
Teoretický počet mandátů pro stranu v konkrétním kraji = (celkový počet mandátů pro stranu celorepublikově / celkový počet hlasů pro stranu ve všech krajích) * počet hlasů pro stranu v konkrétním kraji.
Obecně
Lineární odchylka = | přidělený počet mandátů − teoretická hodnota |
(slovy: absolutní hodnota z rozdílu hodnot přidělené a teoretické hodnoty)
Zlepšení lineární odchylky (lineární zlepšení) = lineární odchylka před přidáním mandátu − lineární odchylka po přidání mandátu
Zlepšení procentní odchylky (procentní zlepšení) = (Lineární zlepšení / teoretická hodnota) * 100

Příklad - Mezi 5 stran rozděluji 21 mandátů
Teoretické hodnoty                      10.2     5.2     3.2     1.3     1.2
S minimální lineární odchylkou       10        5       3        2        1
S minimální procentní odchylkou    11        5       3        1        1

Závěr

Jak vidíme, můžeme dosáhnout dobrých výsledků i při nepatrných změnách současných volebních systémů

Odkazy

Aktuální verzi návrhu najdete zde

Luděk Belán - K zpoměrňování volebního systému do Poslanecké sněmovny

Jiří Wagner

Jiří WAgnerRE: Pěkná úvaha - oprava12:1321.3.2013 12:13:08
Jiří WagnerRE: Pěkná úvaha12:1021.3.2013 12:10:53
Ružena WagnerováSledovala jsem jak pracuje10:5521.3.2013 10:55:40
Jiří WagnerPane Hejno,10:5221.3.2013 10:52:36
josef hejnaPane Wagnere,08:1121.3.2013 8:11:24
HoralPěkná úvaha09:2620.3.2013 9:26:24
Jiří WagnerRe Pokusil jsem se i prostudovat11:0619.3.2013 11:06:02
josef hejnaPokusil jsem se i prostudovat.08:2319.3.2013 8:23:50
Jiří WagnerJde o nástroj06:3719.3.2013 6:37:01
Jiří WagnerDěkuji za příspěvek23:1418.3.2013 23:14:34
EdaMáte v tom21:3018.3.2013 21:30:44

Počet příspěvků: 12, poslední 21.3.2013 12:13:08 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Jiří Wagner

Jiří Wagner

Alternativy života Tato slova pro mne znamenají sjednocení, či lépe řečeno hlubší pochopení různých názorů, směrů filosofií, duchovních hodnot a osobních postojů. Objevování lidství a porozumění jako základních hodnot života. V poslední době mne velmi oslovily myšlenky Táni Fischerové. Inspirovaly mne k hlubšímu zamyšlení nad základními principy fungování společnosti.

Jsem člověk,. Vystudoval jsem techniku, nyní již v důchodu, stále však pracuji. Ve volném čase se společně s mou ženou scházíme s přáteli . Oblíbili jsme si pravidelné posezení v čajovně. V tichém a poklidném prostředí z nás vyprchá shon tohoto světa. Pak jdeme domů obohaceni vzájemným setkáním.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.